Komiks jako médium prochází všude po světě výraznými změnami. Mimo žánrovou, mainstreamovou produkci vzniká řada děl, v nichž jde především o nápad a původnost autorského vyjádření. Výstava představí nepřehlédnutelná jména rakouské scény: komiksy a animace minimalisty Nicolase Mahlera a tvorbu nezávislé skupiny Tonto Comics (Norbert Gmeindl, Michael Jordan, Helmut Kaplan, Clemens Stecher, Edda Strobl) a tvorbu doyena rakouského komiksu Heinze Wolfa.

Jiřího Zimčíka charakterizuje až analytický přístup ke komiksu; na první pohled zaujme pevnou, precizní linkou a vyčištěnou barevností. Jeho kresba se často zjednodušuje až na vitrážově statické, vyčištěné linie a barevné plochy, jindy zas svou dynamikou připomene tvorbu futuristů. Ke čtenářskému soustředění nutí i zvláštně zpomalené časování, které jakoby rozjímalo nad každým políčkem, každou událost převracelo v hlavě. Dekonstruktivní příběhy ale neztrácejí atmosféru, a za zdánlivě chladným, geometrickým stylem se skrývá velká pozornost a také jemný, osobitý humor.

„Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství... a pokouším se to namalovat na plátno a nebo o tom psát a kreslit knížky,“ představuje se na svém webu Pavel Čech.

Výtvarníka, grafika a karikaturistu Pavla Reisenauera proslavily především obálky a ilustrace pro časopis Respekt. Je "zásadním odpůrcem prvoplánovitosti", a také autorem jednoho z nejbizarnějších domácích komiksů, surrealistně existenciální Smrti po životě. V roce 2008 mu Respekt vydal monografii 209 kreseb a 33 obrazů.

Nezávislá alternativní galerie zahajuje svůj provoz vernisáží stejnojmenné tématické výstavy. Prostřednictvím komiksu, tattoo, stencils, DIY sítotisku ad. zde představí své práce: Hura Collective, Leona Fajfarová, Lenka Maliská, Luděk Pešek Pachl, Michal Brož, Petr Bařinka a Štěpán Adámek.

Po pádu železné opony se u nás všechny pohledy z pochopitelných důvodů upřely na Západ a o dění u našich někdejších „bratrských národů“ jsme ztratili zájem, byť všechny prodělávaly a prodělávají podobně bouřlivý vývoj jako my. O tom, co se odehrává na východ od našich hranic, může ideálně vyprávět právě komiks – komunikativní médium, které přirozeně odráží sny i realitu každé společnosti.

Karel Jerie je členem mladé nastupující generace jak v komiksu, tak ve výtvarném umění - generace výtvarníků s profesní průpravou (vystudoval pražskou AVU), kterým je komiks stejně samozřejmým vyjadřovacím prostředkem, jako olej a plátno. V komiksové kresbě ho charakterizuje silný cit pro komiksové vyprávění, svižná, intuitivní kompozice a především bezprecedentní práce s barvou. Ironie, nadsázka a pop-kulturní mixáž, které jsme – byť ne vždy právem – zvyklí komiksu přičítat, se projevují i v Jerieho výtvarné tvorbě.