Příběh pětačtyřicetileté ženy, která prožila většinu svého života v romských osadách na východním Slovensku. Hlavní dějová linka začíná během povodní v roce 1998. Albína v té době žije se svým mužem a sedmi dětmi v osadě Hermanovce, která je povodněmi také postižena. Do této osady přijíždí český humanitární pracovník Karel. Karel a Albína se do sebe brzy zamilují. Ve snaze o co nejúplnější obraz dalších událostí se v poslední části knihy střídají pohledy čtyř aktérů příběhu.
Nabízí se tak skeptický pohled Jardy, Karlova přítele, který v Hermanovcích prováděl antropologický výzkum, s romantizujícím a přejícím postojem Kláry, tehdejší Jardovy studentky. Jejich vzpomínky se prolínají s věcným, ale skoupým vyprávěním Karla a s pohledem Albíny, který se v mnoha detailech i vyzněních liší od pohledů ostatních. V příběhu vyvstává téma paměti a s tím volně související téma odpovědnosti vyplývající z odlišných sociálních pozic, které vůči sobě hrdinové příběhu zaujímali.
Kniha je součástí trilogie dokumentárních komiksů O přibjehi zpracovávajících vyprávění tří českých a slovenských Romů. Každá kniha je stejně jako její hrdinové jiná jak obsahem, tak strukturou i výtvarným zpracováním. Co je spojuje, je snaha autorů zprostředkovat slovem i obrazem svůj dojem ze setkání se třemi silnými a originálními osobnostmi.
Na začátku celého projektu stála potřeba Markéty Hajské a Máši Bořkovcové vyjádřit svou zkušenost s Romy jinak než formou výzkumných zpráv či podkladů pro různé často protichůdné teorie, jak to dělaly doposud. Zrodila se myšlenka komiksu, který vychází z osudů skutečných lidí a je vlastně stylizovaným dokumentem. Záhy byl pro spolupráci osloven Vojtěch Mašek, který se tak jako komiksový autor poprvé ocitl mimo své prošlapané pole fikce.